Historie Komorní hůrky a Goethovy štoly
Projekt na zpřístupnění Goethovy štoly v Komorní hůrce
Novodobou etapou historie Goetheho štoly v Komorní hůrce je podání žádosti o Regionální projekt Akademie věd ČR a Karlovarského kraje, do kterého byli přizváni i další partneři - jednak majitel pozemku, město Františkovy Lázně, dále Česká geologická služba a hydrogeolog Tomáš Vylita. Tato žádost byla podmíněna výzvou Akademické rady k předávání výsledků vědeckých prací do krajů a zkušenostmi pracovníků Geofyzikálního ústavu s touto lokalitou. Naše znalosti byly získány při studiu tak zvaných „zemětřesných rojů“, které se vyskytují na Chebsku v nepravidelných intervalech. Při výběru lokalit pro seismické stanice byl zvolen i čedičový výchoz Komorní hůrky. Tím se do povědomí geofyziků dostal i příběh tohoto vulkánu.
Postup prací na zpřístupnění Goethovy štoly v letech 2016 – 2019
Na počátku bylo třeba vyčistit dosud přístupné části chodby za vstupním portálem. Práce musely být prováděny ručně s archeologickým dohledem. Dále bylo nutné vyřídit na AOPaK Slavkovský les výjimku ze statutu ochrany NPP a seznámit se záměrem připravovaného vstupu do podzemí i Obvodní báňský úřad v Sokolově. Významným a nezbytným pomocníkem bylo studium historických materiálů, zejména nákresů podzemních štol v dostupných publikacích. Nákresy byly porovnány a zorientovány díky přesnému geodetickému zaměření lokality.
Další postup prací se opíral o soubor terénních geofyzikálních měření. Základní geofyzikální metodikou byla magnetometrická měření, která lokalizovala lávové proudy na kuželu vulkánu (obr. níže). Byly ověřeny i možné směry průzkumných chodeb zakreslené v historických mapách. Vysvětlilo se i poměrně chaotické vedení chodeb, neboť je zřejmé, že při jejich hloubení se horníci vyhýbali tvrdým čedičovým proudům. Výsledky magnetometrických měření jsou uvedeny na následném obrázku.
Další použité geofyzikální metody, geoelektrika (měření dipólovým elektromagnetickým profilováním) a úderová seismika, v podstatě potvrdily anomálie v místech, která souhlasí s původními historickými zákresy. Horší výsledky byly z měření georadarem, který není k měření na vulkanických struskách ideální.
Jako příklad seismických měření uvádíme měření na profilu S2 prozařovaném z podzemí štoly v hloubce cca 5 metrů. Výsledek seismického profilování jasně identifikuje, že v oblasti metráže 25 m – 26 m se nachází významná anomálie seismických rychlostí. Tato anomálie může být způsobena změnou charakteru horninového prostředí, např. podzemními prostory.
Dále bylo zpřístupněno prvních 6 metrů chodby z povrchu za pomoci malého bagru. Chodba byla okamžitě pažena železnými výztuhami typu Pražské rámy. Výsledky všech provedených geofyzikálních měření byly využity pro zpracování báňského projektu na následnou realizaci podzemního díla. V rámci animace výbuchu vulkánu bylo vypracováno 3D znázornění podzemních chodeb, které je veřejně přístupné na stránkách Geofyzikálního ústavu a České geologické služby.
Výsledky geofyzikálních průzkumných měření posloužily i pro přípravu přeshraničního projektu Svobodného státu Bavorsko a České republiky INTERREG, Evropská územní spolupráce EUS č.179/2017 – „Brána do nitra země“, který byl přijat v prosinci 2016. Tento mezinárodní projekt zastřešuje kromě zpřístupnění Goethovy štoly i další aktivity zaměřené na regionální geologii přeshraničního území Bavorska a Česka. Důlní dílo v Komorní hůrce vyprojektované v rámci tohoto projektu bylo v roce 2019 dokončeno. Celá délka štoly je zajištěna a po schválení návštěvnického režimu připravena přivítat první návštěvníky v létě 2021.
